Novohradské hory nabízí řadu zajímavých míst k navštívení. Níže předkládáme pár tipů – kam pěšky, na kole, autem či v kombinaci.

Jedním z poutních míst Novohradska je obec Hojná Voda. Místo, kde najdete sochu Jana Nepomuckého a meditační Zvon setkávání. Ten je usazen na vyhlídce otevřené do Třeboňské pánve a je připomínkou zaniklých osad i samot. Zvon zdobí jednorožec, který je erbovním symbolem Hojné Vody z dob Viléma z Rožmberka.

Odtud se lze vydat po zelené turistické značce na vrchol Kraví hory v nadmořské výšce 953 m. Zde na Vás čeká turistický přístřešek pro krátký odpočinek před návštěvou rozhledny s výškou 32 m a výhledem do krajiny nejen Novohradských hor. Při dobrém počasí lze z vyhlídkové plošiny pohlédnout na Slepičí hory, Třeboňsko, Budějovicko, část Šumavy a snad i na Alpy.

Z výšin Kraví hory lze po červené značce snadno dojít do Dobré Vody. Obec proslula díky Poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Barokní kostel se také nazývá Kostel Panny Marie Těšitelky a pod chrámovým schodištěm najdete dvě kašny, do nichž je sveden léčivý pramen čisté vody. Kostel je přístupný nejen při konání liturgických obřadů.

Z Dobré Vody se lze snadno vrátit na start do Hojné vody – k parkovišti.

Mandelstein

Novohradské hory, ale tentokrát v Dolním Rakousku. Pro výlet s výhledem ideální destinace. Vrch Mandelstein má nadmořskou výšku 874 m a až vystoupáte na vrchol najdete vysutou ocelovou vyhlídku s dalekohledem. Nejen cíl je zde zajímavý, na cestě potkáte dřevěnou zvonkohru (veselý okamžik pro hravé turisty či jejich ratolesti) a kousek pod vrcholem je památník odsunu německých obyvatel z Československa. Místo je to symbolické a slouží také k pravidelnému setkávání pamětníků.

Na horu se lze vydat z parkoviště přímo u jejího úpatí, v takovém případě Vás čeká poměrně krátká procházka. O něco delší bude výlet na Mandelstein z Heinrichs bei Weitra, kde lze i dobře zaparkovat a cesta je značená. Z penzionu lze vyrazit buďto přes Pyhrabruck (část cesty vede ale po silnici) nebo okolo Veverského rybníka, což je přívětivý, ale celodenní výlet. Cesta může být i dobrodružnější, pokud zvolíte další variantu „po hraničních kamenech“, ta ovšem není nijak značena a je spíše intuitivní.

Červené blato

Národní přírodní rezervace Červené blato patří do skupiny Třeboňských rašelinišť a je unikátní především zachovalou druhovou skladbou rostlin a jen malým narušením svého vzhledu od doby raně poledové. Zajímavostí je, že se zde těžila rašelina pro blízkou sklářskou huť (a hlavně se ve zdejší sklárně vyrábělo černé sklo – tzv. hyalit). Naučná stezka vede po upravených chodnících a má asi 5km. (trebonsko.cz)

Důležité pro Vás, naše hosty, je ale podoba chodníčků. Ačkoli jsou zde cesty zpevněné, mnohdy stezka vede po lávkách, tzv. povalových chodníčcích, které jsou pro některé psí parťáky neschůdné.

Rozhledna na Hradišťském vrchu

V místě bývalého keltského opevnění, poblíž Hradiště na Českokrumlovsku, stojí poměrně nová a velmi pěkná rozhledna. Téměř 30 metrů vysoká vyhlídka na Kaplicku je od penzionu vzdálena asi 25 km autem (cestou minete Terčino údolí) a vzhledem k výhledu na Plechý, Kleť a hrad Vítkův Kámen ji můžeme určitě doporučit.

Suchdolské pískovny, Lužnice

Nedaleko Suchdola nad Lužnicí najdete řadu pískoven s průzračně čistou vodou. Rozsáhlé písečné pláže jsou ideální pro opalování a přilehlé lesy zajišťují stín pro ty, kteří slunko nevyhledávají. Na některých pískovnách (např.) se lze oficiálně koupat a tedy jsou také vybaveny kioskem. Nejen pro zábavné koupání, ale také pro sportovní zážitek na pískovnách či na Lužnici Vám můžeme zapůjčit paddleboardy s příslušenstvím.

Řeka Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor a vlévá se do Vltavy u Neznašova nedaleko Týna nad Vltavou. Řeka je splavná na kánoích i paddleboardech, a to nejsnáze v úseku od Suchdolna nad Lužnicí do Majdaleny (asi 13 km). Pokud byste rádi pokračovali dále, je nutné si vybrat kam a poté správně odbočit, neboť se řeka rozděluje na Starou (původní řečiště) a Novou řeku. Stará řeka nádherně meandruje, ovšem často nemá dostatek vody, Nová řeka je oproti tomu většinou splavná a jde o umělý kanál vybudovaný Jakubem Krčínem z Jelčan v 16.století pro odklonění povodňové vody od Rožmberského rybníka.

Zříceniny na Malši

Čtyři hrady a jedna tvrz na Zemské cestě z Čech do Horního Rakouska. Velešín, tvrz v Tiché (autem cca hodinu cesty od penzionu), Pořešín, Louzek a Sokolčí. Všechny dnes spravuje spolek Hrady na Malši.

Pořešín je zřícenina hradu, který založili příslušníci rodu Bavorů ze Strakonic ve 13. století nad řekou Malší. Leží nedaleko Kaplice a pojedete-li přes Trhové Sviny, jste u něj asi za 35 minut. Na hradě se vystřídalo několik historicky zajímavých pánů, od Markvarta z Pořešína až po Oldřicha II. z Rožmberka, který se o něj v 15. století dokonce i soudil. Nakonec ho získal a nechal pobořit, aby hrad nemohli využít jeho husitští nepřátelé. Zřícenina má své zajímavé pověsti např. o kruté hradní paní nebo velmi netypickou o pořešínské veverce. (ČT Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých II)

Zřícenina má svou otevírací dobu a často i zajímavý program. Prohlídková trasa je placená, bez průvodce a měla by být přístupná i se psy.

Blízko Kaplice leží také nad Malší zřícenina hradu Louzek. Ten byl zřejmě založen ve 13. století spíše méně bohatými majiteli. O historii hradu se nám nedochovalo příliš písemností, víme ale, že jeho posledním majitelem byl tentýž Oldřich z Rožmberka, jako u Pořešína a ten jej nechal zchátrat. Zajímavostí je především legenda o loupežnících, sídlících v rozvalinách hradu. (ČT Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých II)

Louzek je volně přístupný, stejně jako řeka pod ním.